9 REMINISCENCE.

Project Description

9 REMINISCENCE

 

Když jsem již asi pošesté či sedmé navštívil Sutomiščici, divil jsem se a možná někteří jiní mně také, že stále jezdím na stejné místo.

Ale ve vztahu k Chorvatsku opravdu nejsem sám. Na autobusvém nádraží Kolodvor v Zadaru jsem seděl ve dvě v noci po svém příjezdu s pánem, který přijel do Kukljanu už po třicáté. V čem to je? Nechceme měnit místa a hledat stále nové a nové? Asi už ne. Ale vzniká otázka pro fotografa i návštěvníka i básníka i spisovatele i normálního smrtelníka: nemůže se člověku omrzet jedno místo? Myslím, že nemůže a dokonce se do něj každoročně bude těšit. Protože nová místa nemusí být pouze teritorium, ale i stejné místo, na které  přijíždím stále nově. Protože každý rok, každý měsíc a každý den je jiný. I my se měníme, jako se mění ti, ke kterým přijíždíme. Můžeme tu uvažovat i filozoficky, do hloubky a v celku. Včera jsem tu na pláži viděl dívku z Brazilie v doprovodu Němců. Byla celá opálená, respektive její tělo bylo tmavé barvy. Opalovat se tedy opravdu nemusí. Je opálena všude.

Globalizace dospěla až sem, na tento malý (nebo velký?) ostrov. Jenom Araba nebo Arabku jsem zde zatím neviděl. Ale kdo ví, kdy to přijde.

A tak by to mělo fungovat. Scházet se tu, či onde, v klidu a v míru, nechat nevraživosti stranou a věnovat se spíše integraci než dezintegraci, rozvratu, nenávisti a boji mezi sebou. Však o to by měla i společnost mít zájem. A také každý profesionál, který v našich podmínkách studuje, jak sociálně pedagogicky či andragogicky přispívat k humanizaci společnosti, v níž člověk má hodnotu účelu, a nikoliv prostředku, jak to vymezuje filozof Immanuel Kant. Tak, jak se o tom píše ve filozofii:  „Cílem politicko-právní integrace je podle Aristotela obecné dobro, tedy lidsky spravedlivý řád společnosti, řád umožňující občanům dobrý život. Má-li být tohoto dosaženo v moderních podmínkách diferenciace, je nutné, aby prostory svobody, které otevírá stát a právo jako souřadnicový systém svobody, byly působením interakčních oblastí společnosti naplněny smyslem a aby dílčí systémy ve své diferenciaci plnily určitou funkci při realizaci obecného dobra. Neboť z lidsko-právního základu sociální interakce vyplývá požadavek, že cílem všech dílčích systémů může být vposledku  jen blaho osob žijících ve společnosti. Jen lidská osoba je „účel o sobě“ (KANT).“ (Anzenbacher, Arno. Úvod do filosofie. Praha: Portál, 2004, s. 257-258).

Každý systém tedy k tomuto smyslu může přispívat. I my, každý z nás, jednotlivec, skupina, profesionál, je určitým systémem, který ze své vlastní vůle, z vlastního přesvědčení i světonázorového filozofického stanoviska k tomu by mohl a také měl přispívat. Tento psaný text i fotograficko-básnický obraz Sutomiščice je k tomu mým malým příspěvkem.

Napsáno v Sutomiščici Jaroslavem Balvínem dne 1. 9. 2014 mezi hodinou 13. 45 a 14.13. Jako úvod k mé reminiscenci na letní pobyt v Sutomiščici roku 2008 ve fotograficko-básnické sbírce s názvem

Básně o (v) Sutomiščici…

Project Details

  • Date 9.9.2014
  • Tags Cesty slunce do Chorvatska
Back to Top

Setrváním na těchto stránkách souhlasíte s použitím cookies. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close